Jdi na obsah Jdi na menu
 


Šok

Je dynamicky se vyvíjející stav celého organismu, jehož příčinou je postižení některé ze tří součástí tvořící krevní oběh (srdce, cévy, krev).

Důsledkem je nepoměr mezi potřebou kyslíku ve tkáních a jeho dodávkou krevním oběhem

Jedná se o pravidelnou a stereotypní reakci organismu na stres (poranění, nemoc, nadprahou zátěž).

 

 Stadia šoku

První stadium šoku:

Nezávisle na vyvolávající příčině šoku dochází po působení spouštěcího mechanismu (úraz, extrémní zátěž, otrava …) k aktivaci sympatické části vegetativního nervstva. V jejím důsledku se do krve uvolňují tzv. mediátory, které následně působí kaskádovitou reakci organismu. Pochody, které ze začátku na organismus působí jako obranné, mohou být v důsledku pro organismus nebezpečné.To poté komplikuje stav pacienta, zejména pokud se šok rozvine.

Změny při šoku:

Makrocirkulace

Působením katecholaminů (adrenalin, noradrenalin) se zužuje svalovina cév a následně se přerozděluje do životně důležitých orgánů, především mozku a srdce (orgánů schopných autoregulace), na úkor  orgánů životně méně důležitých.

Dochází ke zvýšení krevního tlaku, či jeho udržení na normální hodnotě, ale za cenu přerozdělení cirkulace krve, dochází k tzv. centralizaci oběhu, v centru se funkce výrazně nemění, ale v periferiích dochází k ischemickým změnám.

Mikrocirkulace

V kapilárním řečišti dochází k tomu, že krev neprotéká touto sítí v plném rozsahu, ale částečně uniká krev z malých tepének do žilek přímo ještě před dosažením kapilární sítě tzv. shunty (arteriovénozními zkraty); tím pak nedojde k výměně O2 a živin za CO2 a odpadní látky.

Tento stav je udržitelný různě dlouhou dobu dle síly vyvolávacího podnětu. Pokud se v této fázi zahájí intenzivní léčba, je organismus schopen sám tuto situaci zvládnout – v této fázi  - šok kompenzovaný.

 

Příznaky:

Bledost kůže a spojivek

Vlhká a studená kůže

Zrychlený tvrdý tep, tachykardie

Systolický krevní tlak nezměněný nebo jen mírně snížený (může být i zvýšený), diastolický tlak oproti tomu kriticky snížený pod fyziologickou hranici

Pacient může být neklidný

Žízeň, snížená tvorba moči

 

Druhé stadium šoku:

Ø      Závažné poruchy látkové přeměny jednotlivých tkání a tím i orgánů

Ø      Prohlubuje se hypoxie a tím i přechod látkové výměny na anaerobní stav, postižené tkáně tedy pracují na kyslíkový dluh

Ø      Nastává metabolická acidóza důsledkem tvorby kyseliny mléčné

Ø      Do určité míry jsou tyto procesy (zejména v prvním stadiu šoku) ještě vratné, pokud ale nedojde k navrácení dodávky kyslíku vyčerpají se metabolické  rezervy tkání

Ø      Dochází k metabolickému zhroucení buněk

Nastupuje paralýza stahu svalů ovlivňující průsvit cév a otevírá se přítok do kapilárního řečiště, obnoví se průtok krve do ischemických oblastí, ale cévy jsou již natolik poškožené, že je změněna jejich propustnost, plazma se vylévá do mezibuněčných prostor a krevní destičky se usazují na povrchu poškozených cév, čímž dojde k jejich srážení.V jiných místech organismu toto způsobuje nekontrolovatelné srážení. Snižuje se objem kolující krve a dochází k poklesu TK. Dochází k decentralizaci oběhu a jeho následnému zhroucení. Kruh šokových změn se uzavírá – jedná se tedy o dekompenzovaný šok – strukturální změny znamenají nevratné poškození tkání či celého organismu.

 

Příznaky:

Šedé zbarvení a mramorování kůže

Výrazný pokles TK

výrazná tachykardie měnící se postupně v bradykardii u které hrozí bezprostřední zástava oběhu

měkký, špatně hmatný puls

pokles periferní TT

pokles centrálního žilního tlaku

anurie

poruchy vědomí až kóma

 

Formy šoku:

šok z postižení náplně krevní řečiště:

 - šok hemoragický (hemoragicko- traumatický)

-         ztrácí se krev jako celek včetně krevních elementů

-         může být způsoben masivním vnitřním krvácením

-         jako následek poranění (hemoragicko – traumatický), zejména u polytraumat, zlomenin

 - šok hypovolemický

-         snížení kolujícího krevního objemu (volumu), které je důsledkem ztrát plazmy

-         šok popáleninový, dehydratační

šok anafylaktický

                 -  nejtěžší stupeň alergické reakce, může vést v krátké době k zástavě krevního                                 

                    oběhu

šok septický

-         následek těžce probíhající celkové infekce organismu

šok neurogenní

-         nastává při denervaci velké části těla (úrazy páteře s poraněním míchy)

šok kardiogenní

                  -  při poruchách srdce (AIM, poškození srdeční chlopně, úrazy srdce – srdeční      

                      tamponáda apod.) 

 

Šokový index:

 

PULS                 :            TK systolický                       =  šokový index

60/120                                                                              0,5    normální

100/100                                                                            1,0    hrozící šok

120/80                                                                              1,5    rozvinutý šok

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář